Jestliže se o sklářství hovoří jako o výkladní skříni zlatých českých „ručiček“, na jeden z jejích nablyštěných piedestalů patří bezesporu i výrobky rodinné sklárny Artcristal Bohemia. Vítejte v království Jana Machálka.

Kvalita – cena – servis
To je heslo jedenašedesátiletého Poděbraďáka, jehož ručně tvarované hutní sklo dekoruje byty po celém světě.

Vy jste vystudoval stavební fakultu. Jak jste se k výrobě skla dostal? 

Popravdě, sklo jsem nikdy vyrábět nechtěl. Nejprve jsem se živil projektováním rodinných domů. Později jsem nastoupil do investičního oddělení poděbradských skláren. Tam už mě tento obor začal zajímat více, především jeho technologie, kterou jsem vídal denně na vlastní oči. Po revoluci jsem ze skláren odešel s tím, že si ve Velkém Oseku zřídím „realitku“, že budu projektovat a sklářství definitivně opustím.

Osud však mínil jinak?

Šlo tak trochu i o náhodu. Ve Velkém Oseku jsem postavil pro kamarády sklářské studio. Plánoval jsem, že dokončím stavbu a budu se opět věnovat projektování. Postupně jsem se však k přátelům v podnikání přidal. Jenže problémem asi bylo, že se do celého projektu šlo sice srdcem, ale o to méně rozumem. Na celou rozsáhlou stavbu jsem navíc ručil barákem. Asi po dvou letech jsme najednou zjistili, že kýžená drahá auta a vily nám toto podnikání nepřinese. Došly peníze, kamarádi ztratili zájem a já stál na křižovatce.

Jakou cestou jste se vydal, a pomohla vám v této situaci rodina?

Ano, sedli jsme si s manželkou ke stolu a řekli si: „Tak buď jsme přišli o všechno, nebo se do toho zakousneme a nějak to zase poskládáme.“ Připravil jsem nový sortiment, upravil výrobu a vše s tím spojené. Bylo to o to těžší, že jsem nebyl sklář, ale co jsem neznal, musel jsem se naučit. Navíc neumím prohrávat, šlo o to najít v podnikání chyby a ty už nedělat. Začal mi pomáhat i syn, vystudovaný sklář, což pro mě byla velká výpomoc.

Nedávno jste mi říkal, že jste v tomto nelehkém období potkal dva muže, kteří vám zásadně pomohli. O koho šlo?

Šlo o osobnosti, které přišly, aniž bych je vlastně hledal. Jedním byl bývalý Poděbraďák Jan Rückl, penzista, který odešel v šedesátých letech do USA a pracoval jako nákupčí pro americké firmy v oboru skla. Po revoluci se úplnou náhodou setkal s mým otcem u pramene Poděbradky. A protože mě znal už jako malého kluka, nabídl mi „penzijní“ spolupráci v oblasti zahraničního obchodu. Jezdili jsme spolu po zákaznících, učil jsem se, jak se obchoduje a platí podáním ruky místo zbytečných smluv.

To v dnešní době opravdu ještě jde?

U nás to běžné není, ale jde to. Kromě plynu a elektriky jsem snad s nikým ve svém podnikání žádnou smlouvu neuzavřel. A to jde někdy i o milionové zakázky. Čestné slovo pro mě znamená víc než smlouva. Také jde o to, že svět je malý, zvlášť v našem oboru. Pokud někdo jednou podvede druhého, všichni o tom vědí. Stejně tak se šíří i pověst firmy.

Kdo byl oním druhým osudovým mužem, který vás ovlivnil?

Vratislav Kulhánek, tehdejší ekonom ve firmě Bosch v Českých Budějovicích. Vidím to jako dnes. Přijel jsem za ním do firmy a on, listujíc dokumenty, říká: „Příteli, je to obsáhlé, co děláte o víkendu?“ Jeho několikadenní „škola“ ekonomie mi dala základ, jak se kalkulují ceny a jak je důležité mít pro každý výrobek jednu cenu pro celý svět. To je ideál obchodu.

Jak se vaší firmě dařilo dál?

Jezdili jsme po veletrzích, nicméně mně přišlo, že jsme si my, čeští skláři, ve svých produktech dost podobní. Proto jsme změnili sortiment. Začali jsme vyrábět, jak v uvozovkách říkám, věci, které jsou na nic a jen na parádu. Zkrátka, aby z nich měli lidé radost. Teď nelžu, ale daleko větší radost mi totiž udělá, když mi třeba někdo z Austrálie napíše, že si koupil náš skleněný výrobek a moc se mu líbí. A ne to, že jsem teď vydělal. Ale nezastírám, těší mě, že dnes dodáváme výrobky do 700 prodejen po celém světě.

Loni v září se v médiích objevila zpráva, že vaše firma vyrobila skleněné trofeje pro tenisové US Open a golfovou PGA Tour. Jak jste se k této lukrativní zakázce dostal?

Jednou k nám na veletrhu v USA přišel obchodník, že by měl zájem o nějaké skleněné dárky pro účastníky sportovních turnajů. Nakonec jsme začali vyrábět pro známou společnost Sterling trofeje, které jsou oficiální součástí turnajových cen Grand Slamu US Open a série PGA Tour. My hotové výrobky pošleme do USA, kde už na ně „jen“ dopíší text či jména.

Vaše sklárna sídlí sice ve Velkém Oseku, ale koncem loňského roku jste otevřeli na poděbradské kolonádě malý obchod…

Hodně lidí nám říkalo, že ani neví, co přesně vyrábíme. Tak jsme loni v listopadu zprovoznili zmíněný obchod. Je to ale spíše prezentace firmy než výborný byznys na uživení. V obchodě trávím každý den celé odpoledne a přineslo mi to něco, co jsem vůbec nečekal. Jednak si tam dodělám práci, na kterou nemám čas ve firmě, a zadruhé si popovídám se zákazníky a slyším zpětnou vazbu. To je pro mě nesmírně důležité…

VIZITKA

JAN MACHÁLEK

majitel sklárny Artcristal Bohemia
Věk: 61
Rodina: ženatý, syn a dcera
Vzdělání: VŠ, stavební fakulta
Koníčky: rotary club, práce

Text: Aleš Kubelka
Foto: Artcristal Bohemia